POZNEJTE ROZDÍL

1. Žádné povinné schvalování před vstupem na trh

Doplňky stravy v EU nepodléhají předběžnému schvalování, pouze se oznamují Ministerstvu zdravotnictví prostřednictvím tzv. oznámení o uvádění na trh. Nikdo při tom neověřuje skutečné složení – spoléhá se na deklaraci a slušnost výrobce.

2. Kontrola až ex post (zpětně)

Orgány jako SZPI nebo KHS mohou dělat namátkové kontroly, často na základě podnětů nebo vlastní analýzy trhu. Děje se tak velmi málo a pokrytí je velmi malé.

3. Sankce a stažení šarže

Pokud se zjistí, že výrobek neodpovídá deklaraci, zpravidla dojde ke:

- stažení konkrétní šarže (ne nutně všech produktů),

- v ojedinělých případech může dojít i k pokutě

zveřejnění na webu potravinynapranyri.cz.

Bohužel nikde ale už není řečeno, že se stejný produkt (s jiným datem spotřeby) nemůže vrátit na trh, což se často děje.

4. Systém často není dostatečně odstrašující

Vzhledem k mírné regulaci a malému riziku odhalení se bohužel v praxi objevují případy, kdy firmy vědomě klamou spotřebitele. 

Rozdíly mezi evropskou a americkou legislativou

• Evropa má teoreticky přísnější legislativu (např. schvalování zdravotních tvrzení, používání schválených složek).

• Ale v praxi se v EU stále běžně objevují látky, které mají kontroverzní pověst – třeba oxid titaničitý-titanová běloba (E171), aspartam, sorbitol, umělá barviva a desítky dalších

Vezmeme si jako příklad uvedenou titanou bělobu - její škodlivost a devastační dopady na zdraví si můžete pročíst zde

• Doplňky stravy nebo léky s E171 jsou v našich lékárnách stále běžně k dostání - pěkně bílé tablety, to je to, co si zákazník žádá. Smutné je, že je téměř ve všech "lécích".

• Většina běžných spotřebitelů ani netuší, že něco jako "titanová běloba" v tabletě je a jaký to má dopad na jejich zdraví.

---

v USA naopak mají laxnější legislativní rámec – ale silnější tržní kulturu odpovědnosti.

• FDA nevyžaduje předběžné schválení doplňků, jen musí být bezpečné a pravdivě označené.

• ALE: Spotřebitelé, média a právníci si nenechají nic líbit. Když značka použije kontroverzní složku nebo klame, může čelit:

  • třídní žalobě (class action),

  • mediálnímu linči,

  • ztrátě reputace = pád prodeje.

👉 Výsledek? Výrobci se raději drží extrémně čistého složení – a často jsou přísnější než zákon vyžaduje. 

---

🧠 Takže shrnuto:

---

🔥 A realita je:

Evropská přísnost je často jen papírová. Spotřebitel je méně chráněn ve výsledku, protože mu výrobce sice "dodržuje zákon", ale dál mu do tablety dává látky, které by si sám nikdy dobrovolně nevybral – kdyby o nich věděl.