Vysazení antidepresiv

08. 04. 2025

Vysazení antidepresiv může vyvolat příznaky z odnětí i návrat nemoci. Pomůže postupné vysazování a terapeutická podpora

Ukončení léčby antidepresivy může být náročné. Může vyvolat syndrom z vysazení a bez dostatečné přípravy se také může vrátit deprese.

Vznikne při vysazení antidepresiv syndrom z odnětí?

Antidepresiva bere v Česku přibližně každá desátá žena starší 18 let. Často výrazně pomáhají lidem, kteří trpí depresí – nemocí, která dokáže zničit energii, narušit vztahy i pracovní život a vzít člověku chuť do života.

Po nějaké době léčby může vyvstat otázka: Je ještě nutné v užívání léků pokračovat?

Pokud vám lék dobře zabírá a netrápí vás výrazné vedlejší účinky, většina lékařů doporučí pokračovat v léčbě. Dlouhodobé užívání pomáhá snížit riziko návratu deprese. Časem se ale může stát, že vám začnou víc vadit vedlejší účinky, které jste předtím snášeli – například pokles sexuální touhy, poruchy spánku, bolesti hlavy nebo pocit „otupělosti“.

Proto se někteří lidé rozhodnou léky vysadit. Důležité ale je nedělat to narychlo, bez plánování. Ideální je vysazovat pomalu a pod dohledem lékaře nebo psychoterapeuta. Tím se dá předejít tělesným i psychickým potížím, které někdy po vysazení nastávají.

Jak vysazení ovlivňuje mozek?

Antidepresiva ovlivňují hladinu chemických látek v mozku, tzv. neurotransmiterů. Tím mění, jak mozek zpracovává informace a jak se cítíme. Pokud se tyto hladiny náhle změní – třeba náhlým vysazením léků – může tělo zareagovat různými nepříjemnými příznaky. Tyto potíže obvykle nejsou nebezpečné, ale mohou být velmi nepříjemné a vyvolat i obavy z návratu nemoci.

Syndrom z vysazení je nejčastější u antidepresiv ze skupiny SSRI a SNRI, které přímo ovlivňují hladiny serotoninu nebo noradrenalinu. Mezi příznaky mohou patřit úzkost, závratě, poruchy spánku nebo dokonce zvláštní pocity jako „elektrické výboje“ v hlavě (tzv. brain zaps). Naopak např. bupropion, který působí jinak, se syndromem z vysazení tolik nesouvisí.

I když se tělo chová podobně jako při závislosti, antidepresiva závislost nevyvolávají – lidé je neberou kvůli euforii a obvykle nemají potřebu zvyšovat dávky nebo je shánět mimo předpis.

Jak poznat, že se jedná o vysazovací příznaky, a ne návrat deprese?

Příznaky z vysazení se objevují krátce po změně dávky nebo ukončení užívání léku – často během několika dní až týdnů. Naopak návrat deprese bývá pomalejší a objeví se až po delší době.

Také typ příznaků je jiný: příznaky z vysazení jsou často fyzické – závratě, poruchy rovnováhy, „výboje“ v hlavě, pocení nebo trávicí potíže. Naproti tomu deprese se projevuje spíš emočně – ztrátou zájmu, smutkem, beznadějí.

Pokud se příznaky objeví do dvou týdnů od vysazení a po opětovném nasazení léku rychle zmizí, s velkou pravděpodobností šlo o vysazení, ne o návrat nemoci. Naopak pokud příznaky trvají déle než měsíc a dál se zhoršují, je možné, že se deprese skutečně vrací.

Nejčastější příznaky z vysazení:

• Trávicí problémy – nevolnost, křeče, průjem, ztráta chuti k jídlu.

• Poruchy spánku – nespavost, noční můry, velmi živé sny.

• Změny nálady – úzkost, podrážděnost, smutek, zmatek, někdy i paranoia nebo sebevražedné myšlenky.

• Tělesné příznaky – pocení, třes, závratě, poruchy rovnováhy, pocity „výbojů“ v hlavě, brnění nebo necitlivost.

• Poruchy pohybu – ztuhlost, poruchy řeči, potíže se žvýkáním nebo nejistá chůze.

Syndrom z vysazení není nebezpečný, ale může být natolik nepříjemný, že kvůli němu lidé léčbu raději obnoví.

Pomoci může pomalé vysazování nebo přechod na lék s delším účinkem (např. fluoxetin), který se z těla vylučuje pomaleji.

Antidepresiva a jejich poločas
(poločas = doba, za kterou se hladina léku v těle sníží na polovinu)

Různá antidepresiva se z těla odbourávají různě rychle. Tato informace je důležitá při vysazování – léky s delším poločasem působí déle, takže tělo si na změnu zvyká pozvolněji. U léků s krátkým poločasem je větší riziko, že se vysazovací příznaky objeví rychle a prudce.

Co to znamená pro vysazování?

• Fluoxetin se z těla odbourává pomalu, takže je často doporučovaný při přechodu z jiných antidepresiv – tělo si na změnu zvyká postupně.

• Paroxetin a venlafaxin mají krátký poločas, a právě proto u nich lidé častěji zažívají vysazovací příznaky. U těchto léků je zvlášť důležité snižovat dávky opravdu pomalu.

Jak bezpečně ukončit užívání antidepresiv:

1. Dopřejte si čas.
   Pokud jste poprvé zažili depresi, doporučuje se lék užívat nejméně 6–9 měsíců po odeznění příznaků. Pokud jste měli víc relapsů, léčba by měla trvat déle – třeba i 2 roky. U opakujících se depresí se někdy doporučuje užívat antidepresiva dlouhodobě – podobně jako u cukrovky nebo vysokého tlaku.

2. Naplánujte to s odborníkem.
   Domluvte se s lékařem nebo terapeutem. Společně stanovíte, kdy a jakým způsobem začít snižovat dávku. Nezačínejte v období, kdy zažíváte velký stres – např. při rozvodu, nemoci nebo ztrátě zaměstnání.

3. Snižujte pomalu.
   Většinou se dávka snižuje v krocích po týdnech až měsících. Zapisujte si změny nálady, spánku a dalších příznaků – pomůže to rozpoznat případné problémy.

4. Zvažte psychoterapii.
   Terapie může pomoci zvládnout běžné životní výzvy, zlepšit sebevědomí a zpracovat staré rány. Také snižuje riziko návratu nemoci po vysazení léků.

5. Pravidelný pohyb.
   Fyzická aktivita má pozitivní vliv na mozek i náladu – pomáhá vyrovnávat hladiny serotoninu, podporuje zdravý spánek i schopnost soustředění. Už 3x týdně půl hodiny může mít velký efekt.

6. Podpora blízkých.
   Mluvte s rodinou nebo přáteli o tom, co se děje. Mohou si všimnout změn dřív než vy a včas zasáhnout. Můžou vám být oporou, když budete mít pochybnosti nebo obavy.

7. Kontrola po vysazení.
   Zhruba měsíc po úplném ukončení užívání si domluvte kontrolu u lékaře. Zhodnotíte společně, jak se cítíte, a jestli je potřeba upravit další postup.

Jak si pomoci?

Vysazování SSRI (selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu) je komplexní proces, který by měl být prováděn pod dohledem odborníka. Pokud je mozek zvyklý na vyšší hladinu serotoninu, může při vysazení léků vykazovat abstinenční projevy. V takových případech mohou pomoci přírodní zdroje serotoninu, jako jsou tryptofan, třezalka nebo 5-HTP. Můžete zjistit, že vám fungují lépe než antidepresiva, případně mohou mít minimum vedlejších účinků, narozdíl od léků.

Tyto látky mohou ovlivnit serotonergní systém a jejich kombinace s léky, jako jsou SSRI, může mít nežádoucí účinky nebo způsobit interakce. Zde je několik obecných informací:

1. Tryptofan: Tryptofan je esenciální aminokyselina, která se v těle přeměňuje na serotonin. Užívání tryptofanu může potenciálně pomoci při zlepšení nálady, ale pokud užíváte SSRI, může to zvýšit hladinu serotoninu příliš, což vede k riziku serotonergního syndromu.

2. Třezalka tečkovaná: Třezalka je bylina, která se někdy používá k léčbě deprese, ale má schopnost ovlivnit metabolismus některých léků, včetně SSRI. Užívání třezalky může zrychlit metabolismus léků, což může ovlivnit účinnost SSRI a zvyšovat riziko vedlejších účinků.

3. 5-HTP: 5-HTP je prekurzor serotoninu, který může zvýšit hladiny serotoninu v mozku. Užívání 5-HTP ve spojení s SSRI může mít podobné účinky jako tryptofan, a opět může zvýšit riziko serotonergního syndromu, což je nebezpečný stav s příznaky jako třes, zmatenost, horečka, zvýšený krevní tlak nebo srdeční problémy.

Důležité upozornění: Kombinace těchto doplňků s SSRI může být nebezpečná a měla by se provádět pouze pod dohledem lékaře. Vysazování SSRI by mělo být vždy postupné a pod odborným dohledem, aby se minimalizovaly abstinenční příznaky nebo jiné nežádoucí účinky. Pokud chcete vysadit SSRI a použít alternativní metody, je nezbytné se poradit s lékařem, který vám může doporučit bezpečný postup a monitorování.

Měli byste se vyhnout samovolnému nasazení těchto doplňků a rozhodně se obrátit na odborníka pro vedení tohoto procesu.

🌿 Přírodní doplňky, které mohou podpořit serotonin

1. L-tryptofan
   – Aminokyselina, ze které si tělo vyrábí serotonin.
   – Najdeš ho i v jídle (např. krůtí maso, mléčné výrobky), ale doplňky mohou být silnější.

2. 5-HTP (5-hydroxytryptofan)
   – Přímý prekurzor serotoninu, vzniká z tryptofanu.
   – Často používaný doplněk pro zlepšení nálady a spánku.

3. SAMe (S-adenosylmethionin)
   – Přírodní látka přítomná v těle, která podporuje tvorbu neurotransmiterů (včetně serotoninu).
   – V některých zemích se SAMe používá i jako oficiální antidepresivum.

4. Omega-3 mastné kyseliny (EPA a DHA)
   – Podporují zdraví mozku a rovnováhu neurotransmiterů.
   – Nejvíc jich je v rybím oleji (např. losos, sardinky), nebo ve formě kapslí.

5. Vitamin D
   – Sluneční vitamin, který hraje roli i v produkci serotoninu.
   – Nedostatek vitaminu D bývá spojován s depresí.

6. Vitamin B6 a B12
   – Tyto vitaminy pomáhají enzymům, které tělo potřebuje pro tvorbu serotoninu.
   – Nízké hladiny mohou negativně ovlivnit náladu.

7. Hořčík (magnesium)
   – Minerál, který pomáhá regulovat nervový systém a přispívá k „uklidňujícímu“ efektu.
   – Často doporučovaný při úzkosti nebo stresu.

8. Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je léčivá rostlina známá svými antidepresivními účinky. Přírodní výtažky z třezalky se používají ke zmírnění mírné až středně těžké deprese, úzkosti a poruch spánku. Působí podobně jako antidepresiva – zvyšuje hladinu serotoninu v mozku.

   Pozor: Třezalka může ovlivňovat účinek jiných léků (např. antikoncepce, antidepresiva), proto je důležité konzultovat její užívání s lékařem.

9. Ashwagandha
   – Adaptogen, známý pro snižování stresu a únavy.
   – Může podpořit rovnováhu stresových hormonů, což nepřímo pomáhá náladě.

Upozornění: Nic v tomto článku není myšleno jako lékařská rada. Pro lékařskou diagnózu, radu a pomoc navštivte, prosím, svého lékaře.